První je nebezpečný proto, že běžných věcí si člověk přestává vážit. Druhý mýtus je nejnebezpečnější, protože vypadá logicky, a navíc hraje na city. Ten poslední je zjevný nesmysl, ale protože proti němu stojí lidská domýšlivost, snadno vítězí. Navíc tři přání k narozeninám svobodné země.

Ekonom John Maynard Keynes je patronem většiny moderních vlád, protože dal světu ekonomickou teorii, která ospravedlňuje vysoké výdaje státu na korekce nedokonalostí trhu. Argentinský prezident jeho teorii podrobil nemilosrdné kritice. Je podle něj ztělesněním zla.

K čemu je to dobré? To byla otázka, kterou kladli úředníkům reformátoři na Novém Zélandu. V osmdesátých letech zavedla nová vláda zásadní ekonomické reformy, které zvrátily trend poklesu. Nová politika dostala přezdívku „rogernomics“.

Na obranu svobodné nerovnosti, která je nakonec rovnější a spravedlivější než cokoli jiného, co kdy lidstvo vymyslelo.

Argentinský prezident Javier Milei se při svých projevech příliš neřídí diplomatickým protokolem. Na druhou stranu jsou velmi srozumitelné. Výběr z poslední doby.

Největším ekonomickým objevem historie je poznání, že lidé dokáží konat dobro neúmyslně, když sledují vlastní sobecké zájmy. Nemusí přitom nikoho okrádat ani nikomu říkat, co a jak by měl dělat.

To je ideologie bruselských sociálních inženýrů a jejich pomocníků, kteří stojí s plamenem v oku na počátku křivky poznání. Jsou nebezpeční, protože dávný instinkt velí lidem přemýšlet spíše o tom, jak má být porcován mamut, než o svobodné spolupráci, která vede k většímu bohatství pro všechny.

To je zásada, kterou si ve svých vzpomínkách poznamenal římský císař Marcus Aurelius. Na víkendovém setkání konzervativních politiků v Maďarsku ji připomněl argentinský prezident Javier Milei a popsal, jak se z ní poučili v jeho zemi.

Nejznámějším čínským filozofem je Konfucius. Jeho žákem byl muž, který dostal přezdívku Druhý mudrc. Králům radil, že v ekonomice je nejlepším pánem svobodný trh a že nízké daně jim pomohou kultivovat ctnostné občany. Moderní doba ctnostné občany nepotřebuje?

V muzeu ve Washingtonu visí ubrousek z restaurace, na nějž před padesáti lety jeden ekonom namaloval jednoduchou teorii, která stála za úspěchem Ronalda Reagana a dalších zemí. Není ale příliš oblíbená, protože nepočítá s penězovody.